Lněný blog, Strana 2

Len jako leitmotiv současného umění. Téma pro příspěvek na našem Lněném blogu jako stvořený. Máme totiž slabost i pro tuto lidskou kreativní činnost. A v těchto dnech v Edinburghu zrovinka vrcholí výstava zachycující životní cyklus lnu.

Převeliká škoda, že jsme se o výstavě, která je přístupná od 31. července do 3. října 2021, dozvěděli až na sklonku září. Spojení jejího tématu a místa konání, milovaného Skotska, z ní totiž dělá událost, za kterou je radost se vydat a kouzelné město nad zálivem Firth of Forth opět navštívit.

Výstava skotské umělkyně Christine Borland s názvem In Relation to Linum je součástí edinburského festivalu umění a hostí ji Královská botanická zahrada. Právě ona má připomínat 350. výročí jejího založení a také to, že len se v edinburských zahradách pěstoval už v polovině 17. století.

Výstava vznikla na pozadí množství informací o botanické, ekonomické i společenské historii lnu, jejím stěžejním motivem je však především samotné pěstování a sklizeň rostlin. A vlastně už proces získávání materiálu k expozici se stal její nedílnou a důležitou součástí. Původně měl být len pro její účely vypěstován přímo v zahradách edinburské botanické zahrady, pandemie koronaviru to však neumožnila. Projekt se mohl uskutečnit díky komunitě pěstitelů, která díky sociálním sítím vznikla po celém Spojeném království. Společně během vegetačního růstu diskutovali, radili se a prováděli stejné rituály.

Sklizený len pak putoval k umělkyni, která z něj realizovala několik děl. Vznikla tak ku příkladu instalace sušených lněných stonků, které na stěnách tvoří tvary připomínající písmena abecedy. Inspirována botanickými archivy vytvořila sbírku lněných stonků, v níž každý je samostatně naložen ve skleněné zkumavce a pečlivě zachycuje každý den stodenního vegetačního cyklu lnu setého. A prý kvůli nedostatku potřebného lihu musela použít vodku ze supermarketu. Na vlastní oči by také stálo vidět dílo „Dressing Room“, čili „Šatna“. To je tvořeno svazky lněných vláken zapuštěných do jakýchsi hliněných nádob umístěných na stěně, které připomínají koňské oháňky. Inu, snad příště.

Tvé Lněné

Více najdeš na edinburghartfestival.com nebo na Instagramu.

Ke zdravému a plnohodnotnému životu rozhodně patří i kvalitní spánek. Vždyť právě spánkem strávíme zhruba třetinu svého života a právě on dennodenně podporuje naši psychickou i fyzickou vitalitu. Víš tedy, jak si dopřát ten nejkvalitnější spánek?

Přehledné a stručné desatero zdravého spánku popisuje Světová spánková společnost (World Sleep Society), která se globálně snaží o zvyšování povědomí důležitosti spánku a jeho přínosech. Mezi body nechybí ani ten o pohodlném a kvalitním ložním prádle. A proč je právě lněné ložní prádlo podle nás tou nejlepší volbou?

Na prvním místě musíme říct, ž len nedráždí pokožku. Naopak, lněné tkaniny jsou hypoalergenní a antibakteriální. Jeho pozitivní/neutrální vliv na přecitlivělou pokožku byl dokonce empiricky objasněn už ve středověku. Len se také může chlubit možná pro některé z nás překvapivě dokonalou termoregulací. Což znamená, že reaguje na teplotu Tvého těla a prakticky v létě chladí a v zimě hřeje.

Lněné látky za tyto úžasné vlastnosti vděčí právě surovině, ze které jsou vyráběny. I díky vysokému množství pektinů ve lněných vláknech je lněná textilie schopna absorbovat velké množství vody, až 20 % své váhy. Přitom na dotek zůstává suchá. Lněné povlečení Ti tak nabízí noc co noc blažený spánek, protože výborně odvádí pot.

Lněná vlákna jsou přirozeně odolná vůči skvrnám. Milá nenápadná devíza, co říkáš? Prát se však musí, jako všechno. Nicméně tady určitě oceníš další jeho vlastnosti: Praním a užíváním rozhodně nestárne, ba naopak. Díky pektóze, kterou lněná vlákna obsahují, se při každém kontaktu s vodou stává měkčím a na dotek příjemnějším. A taky velmi dobře schne! I Ty si můžeš tuto jeho vlastnost ověřit jednoduchým testem, stačí vedle sebe pověsit lněné a bavlněné prádlo. A brzy uvidíš, kdo s koho. I díky tomu len ve své struktuře nedovoluje množení a hromadění bakterií a mikrobů. Používáním lněného povlečení se můžeš rozloučit s nepříjemnými roztoči, plísněmi a dalšími choroboplodnými zárodky.

Při usínání můžeš mít také dobrý pocit z toho, že len se nevyrábí z žádné exotické suroviny a jde o lokální evropské vlákno. Evropa je dokonce světovou jedničkou ve zpracování lněných vláken, cirka 85 % celosvětové produkce pochází právě z Evropy. Lněné textilie jsou tak lokální, 100% přírodní a 100% vegan. Len je recyklovatelný & biologicky rozložitelný, takže nezvětšuje hromady problematického textilního odpadu po celém světě. Produkce lnu je mnohem udržitelnější než produkce bavlny.

A to, že je kamarádský k naší planetě, neznamená, že patří jen do domovů zarytých ekologů. Ba naopak! Len přemění Tvou ložnici na luxusní prostor s nadčasovou přitažlivostí. Neexistuje nic, co by konkurovalo lněnému ložnímu prádlu. Jeho jednoduchost, struktura a přirozený, nežehlený vzhled propůjčují ložnici v jakémkoli stylu uvolněný a rafinovaný dojem.

Tvé Lněné

Kvalita lněných textilií mimo jiné spočívá v jakosti použité suroviny, tedy tzv. dlouhého vlákna, které se získává ze stonku lnu přadného. Tvorbu tohoto dlouhého vlákna ovlivňují mnohé okolnosti, a tak už samotné pěstování lnu je svým způsobem alchymie.

Len sice není nijak zvlášť náročný na půdu, přihnojování nebo intenzivní zavlažování, určitý způsob pěstování však vyžaduje. Kromě správně přichystané půdy je nutné stanovit ten nejlepší termín setí. Len je totiž plodina dlouhého dne, takže setí je dobré naplánovat tak, aby období tvorby vlákna a kvetení proběhla během nejdelších dnů v roce.

V evropských podmínkách se len přadný zpravidla vysévá mezi 15. březnem a 15. dubnem. Představ si, že klíčí už při 1-3⁰C! Cirka sto dní pak trvá, než doroste do metrové výšky a začne kvést.  Ačkoliv křehký lněný květ kvete jen několik hodin, v červnu máš v zemích, kde se přadný len pěstuje, jedinečnou příležitost kochat se modrými lány, které se ve větru pohybují jako nekonečné moře z pláten francouzských impresionistů.

Ačkoliv len nepotřebuje intenzivní závlahu, jako třeba bavlna, vláha ze srážek a vzdušná vlhkost jsou taktéž důležitými faktory pro tvorbu kvalitního dlouhého vlákna. Období sucha bohužel kvalitu suroviny snižují a může se stát i to, že místo dlouhého vlákna se sklízí jen koudel, která se využívá např. při výrobě papíru či izolací a těsnění. Vlastnosti suroviny, která se používá pro výrobu látek, ovlivňuje samozřejmě i správná výživa a dodržení dalších technologických postupů pěstování.

Ani při sklizni neztrácejí lněná pole svou poetiku. V červenci se rostliny v určité fázi své zralosti vytrhávají z půdy a v nekonečných, asi metr širokých pásech jsou ponechány na poli, čímž v krajině vytváří jedinečné geometrické pásy. Následující měsíc už je vše ponecháno Matce přírodě. Slunce, rosa a déšť pomáhají zemědělcům oddělit pokožku od dřevité dužiny a lýkových vláken, tato etapa se nazývá rosení. Až stonky získají krásný červenohnědý odstín, je čas na sběr z polí a další zpracování.

Tvé Lněné

pozn. Termíny jednotlivých etap pěstování lnu jsou orientační. V Česku např. rosení probíhalo do září až října.

Tradice zpracování lnu pro textilní výrobu v našich zeměpisných šířkách spadá opravdu do hluboké minulosti. Po staletí byl u nás zpracováván od semínka po konečný produkt. Na pozadí této staleté tradice je však potřeba si uvědomit, co stále používaný pojem „český len“ znamená dnes.

Byly doby, kdy jsme patřili do pětice nejvýznamnějších pěstitelských oblastí přadného lnu v Evropě. Ty doby jsou však ty tam. Pokud se tedy potkáš s pojmem „český len“, můžeš ho vnímat ve dvou rovinách. S tzv. českým lnem jako surovinou se můžeš setkat pouze v potravinářském průmyslu, protože len olejný, který se právě v potravinářském průmyslu využívá, se u nás skutečně pěstuje. Pokud se však s pojmem „český len“ setkáš v souvislosti s látkami či módou, tak prosím takový len vnímej jako materiál, který se u nás pouze tká z dovozové příze. Tedy alespoň takto jej vnímáme my a přízvisko "český" používáme pouze u lnů, které jsou v České republice i tkány. Len u nás také už jako hotová, utkaná textilie prochází posledními úpravami a barví se, takže mnohdy i tento len je považovaný za český.Tkalcovny by možná rády opět tkaly i z ryze české suroviny, zpracovatelé by možná rádi upravovali taktéž metráž z místní suroviny, faktem však je, že len přadný se u nás pár let už téměř nepěstuje. Posledních pár hektarů posetých modrými květy přadného lnu můžeš vidět maximálně v podhůří Jeseníků, kde se nedaleko Šumperku pěstuje pro výzkumné účely.

Je to až k nevíře, protože vlastně ještě před pár lety existovaly optimistické predikce na růst osevních ploch lnu pro potřeby textilního průmyslu. V Evropě se len v současnosti pěstuje na více než 100 000 hektarech, v minulém roce to bylo dokonce na více než 180 000 hektarech. U nás se ještě v 80. letech pěstoval cirka na více než 20 000 hektarech osevní plochy. V 90. letech u nás produkce rapidně klesla, nicméně i tehdejší celosvětovou krizi naše lnářství překonalo. Na přelomu tisíciletí existovaly i optimistické výhledy na opětovné zvýšení pěstebních ploch. Přesto nakonec tehdejší agrární politika a levné dovozy z Východu tradiční pěstování a zpracování lnu v Česku prakticky pohřbily.

Na druhou stranu lze na závěr říct, že i tak je fajn, že český len (tak jak jej chápeme my ve Lněném) je tkán ze suroviny, která roste přímo v Evropě a nemá za sebou tak náročný a nákladný transport ze vzdálenějších koutů světa jako jiné textilní suroviny.

Tvé Lněné

Len patří mezi nejstarší textilní vlákna na světě. Lidstvu známý nejstarší dochovaný artefakt lněných šatů pochází z Egypta z období před pěti tisíci lety. Ovšem další nálezy potvrzují, že len člověk využívá mnohem déle.

A jak déle to může být? Experti soudí, že len člověk využíval už před více než 30 000 lety. Při environmentálním zkoumání změn klimatu paleobiologové vedle sběru vzorků pylů prehistorických rostlin a stromů náhodou objevili ve vrstvách jílu lněná vlákna. Radiokarbonová metoda jim přisoudila stáří až 36 000 let. Tento překvapivý nález se udál na úpatí Kavkazu, v gruzínské jeskyni Dzudzuana v roce 2009. Zajímavostí tohoto objevu mimo jiné je, že připravil naše Dolní Věstonice o světové prvenství. Právě otisky tkanin na hliněných plastikách a hrudkách z moravského paleolitického naleziště (28 000 let před současností) byly do té doby považovány za nejstarší doklad výroby textilu.

Na základě gruzínského nálezu se usuzuje, že pravěký lovec-sběrač nesbíral jen lněná semínka na jídlo, ale využíval i lněných stonků. Rozhodně si ale nemůžeme myslet, že nosil oblečení z lněného plátna. Jednodušší pro něj stále bylo svůj tepelný komfort zajistit kožešinami. Nalezená vlákna byla kroucená, neolitický člověk z nich tedy vytvářel provázky, které mu pomáhaly při každodenních činnostech, a nitě, kterými sešíval kožešiny či boty. Vlákna také pravděpodobně splétal technikou podobnou dnešnímu macramé. Mohl si tak vyrábět pokrývky hlavy, koše apod. Len dokonce obyvatelé gruzínské jeskyně barvili černými, šedými, tyrkysovými i růžovými pigmenty.  A ač se nám dnes mohou tyto lněné výrobky zdát sebeprimitivnější, tehdejším lidem umožnily větší mobilitu a zvýšily šanci na přežití v drsných podmínkách kavkazských hor.

Tvé Lněné

V polovině června roku 2020 jsme se ocitli v prostorách výrobce tradičního českého nerezového nádobí. Právě tam zasedal už desátý ročník odborné komise, která rozhodovala o získání certifikátu s jesenickým zvonečkem. A o tuto prestižní značku původu jsme se s naším Lněným také ucházeli.

Na půdě javornické firmy Kolimax, která sídlí přímo pod ostrohy, z nichž do krajiny shlíží zámek Jánský Vrch, se tehdy sešla nejen certifikační komise a uchazeči o značku, ale i zástupci regionálních informačních center či místních akčních skupin. Důvod k tomu byl věru radostný, protože v tomto roce značka JESENÍKY originální produkt® slaví deset let své existence.

Ochrannou známku, která garantuje místní původ výrobků a vazbu na náš jesenický region, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí, získalo sedm nových produktů. A my jsme nesmírně šťastní, že do rodiny certifikovaných výrobků patří i naše jesenické Lněné. Právo užívat značku JESENÍKY originální produkt® pro nás znamená potvrzení, že jsme se vydali správnou cestou připomenutí nejen staré tradice lnářství v našich končinách, ale především zviditelnění jedinečných vlastností lnu, které se dnes souhrnně prezentují pod pojmy ʹslowfashionʹ či ʹslowlivingʹ. Zároveň je pro nás certifikát velikým závazkem i motorem naše Lněné sny přetvářet ve skutečnost.

Tvé Lněné

Co je JESENÍKY originální produkt®?

Každý region v České republice má svůj vlastní neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Také výrobky a produkty pocházející z určité oblasti nesou část tohoto charakteru – je do nich vložena práce tamních řemeslníků a zemědělců i část jejich duše. Návštěvníkům pak nabízí specifickou pohostinnost a neopakovatelné zážitky.

Značku JESENÍKY originální produkt^® tak nesou výrobky, služby a zážitky pocházející z turistické oblasti Jeseníků. Značka garantuje jejich místní původ, vazbu na region Jeseníků, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí.

V polovině roku 2020 má oprávnění užívat označení fialového zvonku JESENÍKY originální produkt® na osm desítek výrobců, 18 služeb a 21 zážitků. Systém značení funguje pod Asociací regionálních značek, která v současné době sdružuje 27 regionů s vlastní značkou.

Více nalezneš na stránkách   www.regionalni-znacky.cz

Len i bavlna jsou přírodní vlákna. Len je považován za nejstarší textilii světa, bavlna si zase hájí primát nejpoužívanější látky na světě. A jak je to ve skutečnosti s jejich dopadem na životní prostředí? Je ekologicky šetrnější len, nebo bavlna. Odpověď našli výzkumníci ve Francii.

Francouzi si jako referenční výrobky vybrali košile, jednu lněnou a jednu bavlněnou a posuzovali jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu, tedy od pěstování rostlin, přes výrobu, dopravu až po vlastní nošení. Cílem bylo kvantifikovat spotřebu energie a vliv na životní prostředí za každou fázi životního cyklu košil a zároveň porovnat zásadní indikátory za celou existenci výrobků.

Mezi vybranými zkoumanými indikátory byly následující: Spotřeba primární energie, tj. využití ropy, uhlí, zemního plynu, případně také jaderné energie nebo energie z obnovitelných zdrojů. Faktem je že světová spotřeba energie se každoročně zvyšuje o 2 % a převážná část pochází z neobnovitelných zdrojů (ropa, uhlí, zemní plyn).

Druhým sledovaným faktorem byla spotřeba vody během celého životního cyklu, tj. potenciální zavlažování během růstu, spotřeba vody ve výrobě, při praní.

Třetím faktor je pro mnohé z nás asi celkem abstraktní. Jedná se o vliv na zvyšování průměrné teploty zemského povrchu v důsledku zvyšování emisí skleníkových plynů. Jednoduše řečeno odborníci zkoumali vliv košil na globální oteplování.  V každodenním životě si totiž neuvědomujeme skutečnost, že lidstvo funguje na Zemi desítky tisíc let, ale stačila nám poslední dvě století, abychom skleníkovými plyny narušili teplotní stabilitu planety.

Dalším indikátorem byla nepřirozená eutrofizace vody, tj. zvyšování koncentrace živin ve vodě, především dusíku a fosforu. Tyto dusíkaté látky a fosfáty často pocházejí z hnojiv a jsou splavovány do vodních toků. Důsledkem je přemnožení planktonu, sinic a následný nedostatek kyslíku ve vodě a vymírání vodních organismů. Posledním a souvisejícím zkoumaným indikátorem bylo také riziko emisí chemických látek do vodních zdrojů.

A jak výzkum dopadl?

U spotřeby energie za celý životní cyklus se košile příliš neliší. Lněná košile podle výzkumu spotřebuje za celou dobu své existence o 14% energie více než bavlněná. Podstatný vliv na výsledek má její potřebné intenzivnější žehlení, které spotřebuje zhruba 7krát více energie než praní.

Enormní rozdíl je ovšem znát u spotřeby vody. Lněná košile za svou existenci spotřebuje 4krát méně vody než košile bavlněná! Rozdíl vychází z produkce bavlny, která potřebuje velmi intenzivní zavlažování, zatímco len si vystačí s přírodními srážkami.

Vliv na globální oteplování mají životní cykly obou košil téměř totožné. Zde je na tom bavlna o 2 % lépe.

Eutrofizaci vody ve větší míře způsobuje bavlna, a to o celých 18 %.  A bavlna, resp. v tomto případě referenční vzorek bavlněné košile, zatěžuje vodní zdroje chemickými látkami téměř osminásobně! Tento velký rozdíl vychází především z fáze kultivace. K produkci bavlny je potřeba více pesticidů a další toxické chemikálie jako např. defolianty, které se u lnu nevyužívají vůbec. Výzkum uvádí, že na hektar lnu se průměrně spotřebuje 2395 g pesticidů, na hektar bavlny cirka 5020 g, včetně 1370 g defoliantů.

Suma sumárum oba zkoumané materiály mají za svůj životní cyklus téměř totožný vliv na globální oteplování. Bavlna vychází trošku lépe také při spotřebě energie, která se u lnu výrazně zvyšuje jeho náročnějším žehlením. Nicméně výsledky dalších tří indikátorů hovoří jasně pro len jako šetrnější textilní vlákno. Len o 18 % méně způsobuje eutrofizaci vod, cirka 8krát méně znečišťuje vody pesticidy a herbicidy a za svůj životní cyklus spotřebuje 4krát méně vody.

(zdroj dat: www.biois.com)

Len je v současnosti, alespoň v našich zeměpisných šířkách, „textilní Popelkou“. V minulosti však tomu bylo naopak. U nás v Jeseníkách dokonce existovala firma, která stolní lněné prádlo dodávala i na rakouský císařský dvůr.

Tou slavnou firmou byla společnost Regenhart & Raymann, která v dobách své největší slávy zaměstnávala na dva tisíce dělníků a úředníků a byla jednou z největších lnářských firem v českých zemích. Její historii se věnuje výstava v jesenickém muzeu, která potrvá do 8. března 2020.

Rozvoj plátenictví, pěstování a zpracování lnu v Jeseníkách popisují historické prameny už v 16. století. Ke konci 18. století v Jeseníku apreturu lnu dokonce provozovala řecká rodina Zuppanů. Základní kámen slavné firmy Regenhart & Raymann ovšem na začátku 19. století založil Josef Raymann, který pocházel z rodiny perníkářů a pekařů. Díky sňatku s dcerou vídeňského obchodníka s lněnými nitěmi, pocházejícího z nedalekého Vrbna pod Pradědem, se jeho živobytím stal len. Nejprve podnikal pouze s lněnou přízí, později i s lněnou tkaninou. Časem se svým synem Adolfem navázal velmi dobré styky s vídeňskými velkoobchodníky Regenharty, které vyústily prakticky ve fúzi obou firem. Výrobu nového textilního giganta zajišťovala rodina Raymannů v Jeseníku, obchod rodina Regenhartů ve Vídni.

Firma byla v druhé polovině 19. století vůbec největší svého druhu v Rakouském Slezsku. Zaměstnávala na dva tisíce lidí, vlastnila 65 % mechanických stavů, 57 % stavů ručních a vyráběla 55 % objemu lněných tkanin celého Slezska.  Získávala nejvyšší ocenění na průmyslových a světových výstavách, pyšnila se titulem císařsko-královského dodavatele stolního prádla, zakládala pobočky po celém světě, kam putovalo zboží vyráběné v Jeseníku. Společnost úspěšně fungovala až do znárodnění v roce 1945.

Vaše Lněné

Evropský průzkum zaměřený na lněné produkty zjistil, že 57 % dotázaných si myslí, že len je exotická rostlina a 19 % vůbec nemá ponětí, kde roste.  Vzhledem k tomu, že v Evropě vyrůstá 80 % jeho celosvětové produkce, jsou tyto výsledky poněkud zarážející. Ostatně jak moc dobře známe len u nás, kde ještě v nedávné minulosti pole modrých květů zdobily českou krajinu a v nejedné obci fungovala fabrika na jeho zpracování?

Len je jednou z nejstarších rostlin pěstovanou a využívanou lidmi. Nejstarší nález lněné textilie je starý 38 tisíc let. Zmínky o lnu se objevují v čínských rukopisech i Bibli. Archeologické nálezy dochovaných oděvů se objevují napříč kontinenty. I když tisíciletá tradice pěstování a prakticky celosvětové rozšíření znemožňují zcela přesně určit jeho prapůvod, je s hrdostí považován za evropskou rostlinu.

Len setý (Linum usitatissimum), kterému se lidově říkalo trhovníček, má přímou štíhlou lodyhu s nenápadnými přisedlými listy, rozvětvenou do chudého květenství. Charakteristické jsou jeho zpravidla světlomodré pětičetné kvítky protkané modrými žilkami. Plodem lnu je pětipouzdrá tobolka obsahující olejnatá semena. Této jednoleté rostlině vyhovují především podhorské oblasti s vyšší srážkovostí v kombinaci s dobře propustnou půdou. Zajímavostí je, že lněná semena dokáží vyklíčit už při teplotách kolem 2°C.

Len setý se dělí na dva základní užitkové typy, a to na len přadný a len olejný. Len přadný má delší, jemnější a málo rozvětvený stonek. Hlavní z něj získávanou surovinou jsou stonky, které se zpracovávají na dlouhá vlákna a koudel (krátké vlákno). Vyrábějí se z něj tkaniny, pytle, motouz, cigaretové papírky. Semena představují pouze vedlejší produkt, z něhož se vyrábí technický olej (výroba barev, fermeží, laků, linolea, imitací kůže). Extrahovaný šrot a pokrutiny je možné použít ke krmným účelům.

Len olejný má kratší a silnější stonky s rozvětveným květenstvím a větším počtem tobolek. Semena lnu se využívají v potravinářství, krmivářství a k technickým účelům. Stonky jsou vedlejším produktem, vlákno je hrubší než u přadného typu a obtížněji spřadatelné. Je možné je zpracovávat na koudel nebo pro papírenský průmysl.

Vaše Lněné

Snažíte se chovat a žít alespoň trošku (ekologicky) zodpovědně? Zodpovědně kvůli sobě, dětem, blízkým, budoucím generacím, přírodě? Pak by vás i z tohoto pohledu mohl, vlastně měl, zajímat len.

Len rozhodně není žádná exotická rostlina, ale bylina, která roste na našem kontinentu. Evropa je dokonce světovou jedničkou ve zpracování lněných vláken, 80 % celosvětové produkce pochází právě z Evropy. Len se snadno přizpůsobuje všem typům půdy a pěstiteli je velmi ceněn, protože ji na konci sezóny zanechává ve vynikající kondici a prakticky bez plevelů. Svým způsobem chrání půdu i vodní zdroje. Nepotřebuje zavlažování, (prozatím) mu v našem evropském klimatu stačí dešťová voda. K produkci přadného lnu není podle evropských pěstitelů potřeba velké množství hnojiv a rostlinolékařských přípravků. Na kontinentě ovšem existují také farmy s naprosto nulovými vstupy hnojiv, herbicidů, fungicidů a jiných regulátorů. Jejich ekologické počínání zajišťuje, že v půdě po sklizni i ve lněném vlákně zcela chybí jakákoli rezidua těchto chemických látek.

V Evropě se každoročně vypěstuje kolem 100 00 tun přadného lnu. Toto množství je odvislé od velikosti pěstební plochy, jež se každý rok mění. Dokážete si představit, kdyby lněná pole nahradila bavlna? Tímto krokem by na stejně velké ploše produkce textilního vlákna vzrostla spotřeba vody o šest set padesát miliard kubíků! Naopak kdyby si zítra všichni Francouzi koupili lněnou košili místo bavlněné, ušetřilo by se tolik vody, kolik za rok vypije celá Paříž.

Zanedbatelná rozhodně není ani informace o tom, že jeden hektar lnu na sebe váže cirka 3,7 tuny CO₂. Co to znamená? Evropská pole, na kterých se pěstuje len ke spřádání, ročně pohltí 250 000 tun CO_2.  Pro přesnější představu je to množství uhlíkových emisí, které by vyprodukoval Renault Clio, kdyby 62 000krát objel svět.

To jsou dobré důvody pro to, abyste si domů pořídili cokoli lněného namísto jiných vláken, co říkáte?

Vaše Lněné