Snažíte se chovat a žít alespoň trošku (ekologicky) zodpovědně? Zodpovědně kvůli sobě, dětem, blízkým, budoucím generacím, přírodě? Pak by vás i z tohoto pohledu mohl, vlastně měl, zajímat len.
Len rozhodně není žádná exotická rostlina, ale bylina, která roste na našem kontinentu. Evropa je dokonce světovou jedničkou ve zpracování lněných vláken, 80 % celosvětové produkce pochází právě z Evropy. Len se snadno přizpůsobuje všem typům půdy a pěstiteli je velmi ceněn, protože ji na konci sezóny zanechává ve vynikající kondici a prakticky bez plevelů. Svým způsobem chrání půdu i vodní zdroje. Nepotřebuje zavlažování, (prozatím) mu v našem evropském klimatu stačí dešťová voda. K produkci přadného lnu není podle evropských pěstitelů potřeba velké množství hnojiv a rostlinolékařských přípravků. Na kontinentě ovšem existují také farmy s naprosto nulovými vstupy hnojiv, herbicidů, fungicidů a jiných regulátorů. Jejich ekologické počínání zajišťuje, že v půdě po sklizni i ve lněném vlákně zcela chybí jakákoli rezidua těchto chemických látek.
V Evropě se každoročně vypěstuje kolem 100 00 tun přadného lnu. Toto množství je odvislé od velikosti pěstební plochy, jež se každý rok mění. Dokážete si představit, kdyby lněná pole nahradila bavlna? Tímto krokem by na stejně velké ploše produkce textilního vlákna vzrostla spotřeba vody o šest set padesát miliard kubíků! Naopak kdyby si zítra všichni Francouzi koupili lněnou košili místo bavlněné, ušetřilo by se tolik vody, kolik za rok vypije celá Paříž.
Zanedbatelná rozhodně není ani informace o tom, že jeden hektar lnu na sebe váže cirka 3,7 tuny CO2. Co to znamená? Evropská pole, na kterých se pěstuje len ke spřádání, ročně pohltí 250 000 tun CO2. Pro přesnější představu je to množství uhlíkových emisí, které by vyprodukoval Renault Clio, kdyby 62 000krát objel svět.
To jsou dobré důvody pro to, abyste si domů pořídili cokoli lněného namísto jiných vláken, co říkáte?
Vaše Lněné